Prohra v Hněvotíně na úvod jara

FC Hněvotín - Sokol Velké Losiny 3:1 (2:1) Branky: Kobylík 2, Kratochvíl - Smrž Velké Losiny: Hatala – Macek (76. Bureš), Kupčík, Tejkl, M. Gargulák (56. Žídek) – Nýdecký (19. Jenčke), Smrž, Šinogl, Zatloukal – Kováč, Linet. Trenér: Jiři Mika.

Prohra v Hněvotíně na úvod jara

Úvodní zápas jara začal pro nás velmi dobře, bohužel špatně skončil. Od začátku bylo naše mužstvo lepší, jeho aktivita se projevovala velkým počtem šancí, jen v první desetiminutovce tři velké. V 1.minutě se dostal sám před brankáře Macek, jeho střelu vyrazil brankář, dorážku Kováče zblokoval obránce na roh. Po několika dalších drobnějších našich šancích zahrozili i domácí z brejku, Hatala vytáhl skvělý reflexivní zákrok levou rukou, potom se zase hrálo na domácí bránu, v 8.minutě měl obrovskou smůlu Šinogl, jeho hlavička se odrazila od pravé tyče a putovala podél brankové čáry k tyči levé, tu ovšem o milimetry minula z přední strany a míč skončil mimo branky. Hned vzápětí střílel Linet z 25m a minul těsně pravou šibenici. Kdyby v té době byl stav 1:3, nikdo by se tomu nedivil. Ještě jednou se musel vyznamenat Hatala, když vyrazil dobře mířenou střelu k tyči. Potom přišel jeden z rozhodujících momentů zápasu, aktivní Nýdecký se zranil a musel vystřídat, naše pravá strana tím ztratila údernou sílu. Tak musela zaúřadovat levá strana a vyšlo to dokonce brankově. Ve 25.minutě se Zatloukal uvolnil a odcentroval, Linet v těžké pozici hlavou míč nadzvedl a pomohl tím dostat se k míči Smržovi, který hlavou trefil pravý horní růžek. Bohužel tato těkná akce již ve zbytku zápasu nedostala gólového bratříčka, museli jsme jen počítat chyby a zbytečné ztráty míčů, přesto šancí i tak bylo dost, bohužel jsme asi střelný prach vypotřebovali v přípravě. Dalším momentem, který změnil vývoj zápasu byla 36.minuta, do našeho vápna vnikl mladý Hapal, křižující Tejkl se do něj lehce opřel, ten padl jak podťatý a rozhodčí pískl penaltu, minimálně velmi, velmi přísnou. Bývalý ligový hráč Kobylík nepohrdl šancí, poslal Hatalu na druhou stranu a vyrovnal. Zvláštní moment nastal po penaltě, kdy si rozhodčí uvědomil, že by měl dát tomu zákroku váhu a dal Tejklovi žlutou až po zahrání penalty! Po vyrovnání stavu bylo naše mužstvo jako opařené, kupilo chyby, poměr sil se tím začínal otáčet a uklidněným domácím to přineslo i vedení. Sérii nedorazů v našem vápně ukončil opět Kobylík, který odražený míč poslal k levé tyči mimo dosah brankáře. Kdo si myslel, že druhý poločas přinese změnu, měl pravdu, ale jen částečnou. Měli jsme více ze hry, ale finální fáze byla bídná. Přesto několik šancí bylo gólových, ovšem Kováč sám před brankářem přestřelil, Zatloukal trefil břevno, Linet z voleje těsně minul tyč, atd.. Největší šance přišla v 60.minutě, zároveň to byl největší tragikomický moment rozhodčího Zavřela. Šinogl šel do vyložené šance sám na brankáře, zezadu ho podťal domácí obránce Dokoupil a nemohla následovat jiná karta jak červená. Tak se také stalo, rozhodčí ji ale ukázal k překvapení všech vyděšenému Šinoglovi!! Když se do sudího pustilo celé naše mužstvo, začal tápat a nakonec vyhledal výpoc u asistenta. Po poradě s ním, aniž by tu původní červenou odvolal, dal ji tomu správnému hráči. Potom bylo k vidění již jen platonické dobývání brány domácí, kterým nedalo ani moc práce se ubránit. Navíc se otevírala velká okna v naší obraně, jednoho z nich využil dorostenec Kratochvíl, který s pomocí teče křižujícího Kupčíka přehodil vybíhajícího Hatalu a dal výsledku konečnou podobu. Domácí vyhráli zaslouženě, byli pracovitější a ukázněnější, náhrávalo jim i tragické hřiště, na které jsou asi zvyklí a pro naše mužstvo to byl dvanáctý hráč soupeře. I přesto musím zmínit výkony rozhodčích. Situaci při vyloučení jsem popsal, za dobu, co dělám fotbal jsem se s takovým momentem nesetkal, k penaltě jen to, že se písknout dala, nebudeme to již řešit, nikdo ten moment již nevrátí. Těch jeho chyb tam bylo víc na obě strany. Zmínit musím i výkon asistenta Ehrenbergera, že nám odmával hned v úvodu 2x ofsajd, který nebyl ani náhodou, to se stane. Když ale vidíte jeho postavení během zápasu, tak by to lépe zvládl kdejaký laik se zkušenostmi z ukání mládeže. Stoupnout si asi pět metrů za linii hráčů a chtít posuzovat ofsajdové situace, to slušně řečeno nejde. Kdyby to byl nějaký pupkatý starý dědek, tak se tomu nedivím, že má strach z nestíhání. Ve 23 letech takové problémy snad nemá, pokud ano, tak tam nemá co dělat. V žádném případě nebudeme svádět prohru na rozhodčí, ale jestli nás tady toto čeká celé jaro, potěš koště.

Editor | zdroj: TJ Sokol Lázně Velké Losiny